Čas hraje svoji hru a my s ním aneb beránek po Velikonocích

Milí čtenářové, jak s oblibou říkával pan Werich,

taky někdy máte pocit, že nestíháte, že čas jde proti vám, že je to současné tempo prostě nezvládnutelné? Já mám jednu radu, jak na to:

Smířit se s tím.

Prostě s tím přestat neustále bojovat, snažit se za každou cenu… To jednoduše nefunguje a člověk si přidělává pouze starosti a zbytečné vrásky. Pro podporu svého tvrzení se vám teď přiznám, že jsem velikonočního raw beránka dokončila až dnes večer. Prostě nebyl čas dojet pro suroviny a udělat ho včas.

Kdo říká, že beránek MUSÍ být na Velikonoce? Já ho mám ráda i mimo tyto svátky, tak proč si ho tedy neudělat v čas, kdy to jde, kdy mám prostor a klid si s tím pohrát? A víte, že mi pak chutná mnohem víc, než když jsem se dřív honila, aby byl v ten „správný“ čas?

Tady na fotce vidíte výsledek mého plně soustředěného láskyplného snažení.

Dělala jsem ho podle tohoto úžasného receptu mojí oblíbené rodinky Vařit či nevařit.

Při tvorbě jsem ochutnala těsto a je výborné, navíc, když se polije opravdovou domácí čokoládovou polevou, je prostě neodolatelný!

Doufám, že jsem vás tímto svým příspěvkem povzbudila ke tvoření ve „správný“ čas, ten, který je správný právě pro vás. Pro mě právě nazrál čas se s vámi podělit o svůj nový e-book nabitý recepty a návody péče o tělo i domácnost.

Kdo znáte Jardu Duška, ten mluví o dvou typech času:

Chronos – čas, který je třeba na hodinách.
Kairos – čas, který každý vnímáme jinak. Jsme totiž každý zcela jiný, máme jiné nastavení, priority, úkoly, touhu se jít radši vykoupat v jarním slunci, než jít dělat beránka, protože se „to má“.

Přeju vám, ať je Chronos přívětivý a hlavně, ať vnímáte Kairos celým svým srdcem, pak půjde život hladčeji a pohodověji.

Vaše Alžběta